Jednadvacet rozhovorů s českými, moravskými a slovenskými soudními lékaři a lékařkami otevírá dveře do světa, který většina z nás zná jen z televizních seriálů - a přesto si o něm uchovává překvapivě zkreslené představy. Soudní lékařství totiž není totéž co patologie, ačkoli je s ní dodnes mylně zaměňováno či směšováno.

Kniha Advokáti mrtvých zachycuje myšlenky, vzpomínky, zkušenosti a názory generace odborníků, kteří svůj profesní život zasvětili hledání pravdy tam, kde už oběť nemůže promluvit sama. Jejich osobní svědectví - pořízená metodou orální historie, moderním směrem v současné historiografii - nejsou jen fascinujícím čtením, ale i cenným pramenem poznání nedávné minulosti oboru i celé společnosti. Právě tento přístup podtrhuje význam osobního sdělení a rehabilituje roli subjektivního svědectví jako plnoprávného zdroje historického poznání.

Druhé vydání se vrací ke čtenářům s vědomím, že příběhy zaznamenané v této knize jsou o to naléhavější, čím více času od nich uplynulo. Některé z hlasů, které zde zaznívají, už dnes nelze slyšet nikde jinde.

Rozhovorům předcházejí odborné studie představující soudní lékařství i metodu orální historie a shrnující postup pořizování a úpravy rozhovorů. Knihu doplňuje biografický slovník, jmenný rejstřík, obrazová příloha a poznámkový aparát.

Soudní lékařství je dnes lékařsko-právní obor se širokým dopadem nejen zdravotnickým, ale i společenským. Tato kniha proto není čtením jen pro odborníky - ale pro každého, koho zajímá, jak se z mlčení mrtvých rodí spravedlnost.

Na FB:

Kniha Advokáti mrtvých přináší jednadvacet rozhovorů s českými, moravskými a slovenskými soudními lékaři a lékařkami a zachycuje osobní svědectví generace odborníků, kteří hledali pravdu tam, kde oběť už nemůže promluvit sama.

Je minimálně zarážející, kolik lidí včetně biologů ještě na počátku třetího tisíciletí věří v mechanismus „přírodního výběru“. Kromě metod k rozluštění lidského genomu shromáždila molekulární biologie během posledních šedesáti let experimentální výsledky prokazující překvapivě velkou stabilitu tak složité struktury, jakou je jeden gen. Tato stabilita svou podstatou rozhodně nenahrává náhodným změnám genu. Intenzivní výzkum na tomto poli poskytl určitý počet dnes laboratorně používaných, ale velmi komplikovaných technik, které umožňují molekulární manipulaci s DNA, vedoucí k záměrné změně v genu. Je to právě tato komplikovanost, která vylučuje náhodnou realizaci takových změn v přírodě. V knize jsou ukázány některé skutečnosti, jež jsou těžko slučitelné s hypotézou o spojité biologické evoluci, založené na přírodním výběru nahodilých změn, a které tak ukazují, že představa „o původu druhů přírodním výběrem“ není geniální teorií, ale špatnou hypotézou. Publikace je zamýšlena pro širokou, a tedy velkým dílem laickou veřejnost.

(Z předmluvy autora)

Přední český neuropatolog a publicista František Koukolík prochází v knize O lidském srdci světem lidských emocí od jejich evolučních počátků až po nejnovější poznatky neurovědy. Čtenář se dozví, že vědci se dosud neshodli ani na tom, co emoce vlastně jsou, jak je zpracovává mozek, jak je formuje kultura, v níž žijeme, a mají-li něco společného láska s nenávistí. Cesta vede od výzkumů na Nové Guineji přes sumerské milostné básně až po snímkování mozku ve funkční magnetické rezonanci.

Pozornost patří i hudbě, poezii a smutku - tedy těm oblastem lidského života, v nichž emoce promlouvají nejhlasitěji. Kniha je psána pro každého, kdo se kdy pozastavil nad tím, proč cítí to, co cítí - a nenašel hned vysvětlení.

František Koukolík píše s přesností vědce a rozhledem člověka, který celý život přemýšlí o tom, co nás dělá lidmi. Jednoduché odpovědi na otázky lidského srdce neexistují - ale ptát se vždy stojí za to.

Za uplynulé čtvrtstoletí se svět změnil v mnoha očekávaných i neočekávaných směrech tak rychle a převratně, jak tomu pravděpodobně celé dějiny nebylo. Sociálním úspěchem dnes chápeme vysoký podíl na moci a majetku získaný jakýmkoli způsobem.

V populaci stále existuje vysoký podíl jedinců s jednotlivými psychopatickými znaky. Tito lidé bývají velmi přizpůsobiví a ve vhodném prostředí se z části z nich mohou stát sociálně úspěšní psychopati. Obvykle se sami nechovají násilně. Objevují se na vysokých příčkách hierarchií nejrůznějších organizací, hospodářských i politických. Sociálně úspěšní psychopati se v České republice vyskytují a jsou vysoce aktivní stejně jako v jiných zemích, o čemž svědčí bezpočet „kauz“ minulých desetiletí.

František Koukolík se k tomuto tématu po 25 letech vrátil a pokusil se shrnout vývoj poznání v uplynulé době. Kniha přináší skutečnosti, o kterých mnohdy nechceme ani slyšet. Probouzejí úzkost a neplyne z nich příliš naděje. Jsme manipulovatelní, rádi slyšíme a vidíme jen to, co si přejeme slyšet a vidět. Citová paměť je nepřenosná a tak se staré hrůzy vracejí a zrůdní političtí šašci se rodí generaci za generací znovu…

Kniha je určena všem lidem, kterým není lhostejný osud náš i dalších generací.

V době svého prvního vydání před dvaceti lety vzbudila Vzpoura deprivantů nečekaný ohlas a zájem čtenářů a stala se nejen kultovní četbou, ale také předmětem soukromých i veřejných diskusí na téma zlo a dobro ve společnosti.