Pavel Sedláček, legendární postava našeho rock'n'rollu, vás ve svém vyprávění provede svými životními vzpomínkami. Bez příkras, bez cenzury, bez úhledné češtiny - protože opravdový rock'n'roll byl vždycky trochu špinavý, neuhlazený a hlavně upřímný. Pavel Sedláček nemá potřebu si na něco hrát. Píše, jak mluví, jak žil a žije. Otevřeně, vtipně, s nadsázkou - a s nadhledem, který má jen ten, kdo přežil neuvěřitelné.

Říkáte si, že už vás nemůže nic překvapit? Tady se připravte na pořádnou jízdu! Žádné pohádky, žádné legendy na přání, jen syrová realita české hudební scény. K tomu navíc originální komentáře Jiřího Mejstříka a mnoho raritních fotografií a dokumentů z Pavlova archivu, které oživí vzpomínky na zlaté časy české hudby.

Pavel Sedláček - Fakt nekecám! Tohle je kniha, kterou NIKDO jiný nenapíše.

„Chci vyprávět o tom, jak jsem se naučil smát,“ říká autor hned v první větě knihy; a jde o smích sebeobranný, který je pro bezmocného nástrojem vzpoury. Do mysli dítěte se zároveň s probuzením těla téměř nepozorovaně vkrádá mravní uvědomění, jehož výsledkem je nakonec stupňující se nesouhlas se světem, deziluze z dospělosti a pobouření. Osiřelost a život v dětském domově, který je v knize vylíčen, ne krutý, ale bez lásky, působí jako svého druhu urychlovač, který činí vnímání věcí ostřejším. Dítě začíná chápat, že vzdor je vlastně vůlí nenakazit se zmarem a trvat na vlastním životě.

Vydáno s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky.

Co z ní dělá něco výjimečného? Robertova úspornost ve slovech je pověstná, stejně jako jeho neochota odhalovat svůj vnitřní svět médiím. Právě proto je kniha Tomáše Hrubého tak cenná - nabízí nesamozřejmý pohled na člověka, jehož textové obrazy jdou daleko za hranici logiky a rezonují v každém, kdo je opravdu poslouchá. Nečekejte magického čaroděje odtrženého od reality. Dostanete civilního, přemýšlivého muže s hlubokými kořeny v hudbě i literatuře - a s jasným vědomím vlastních limitů i silných stránek. Tahle kniha nesbírá jen fakta. Je to kronika jedné linie české kultury, která obstála i v americké konkurenci. Najdete v ní příběhy, trefné postřehy a také připomínku, že všechny naše cesty - ty hudební, životní i tvůrčí - jsou často bolestné, ale právě proto mají smysl.

Objevte fascinující svět jedinečného hudebníka, jehož texty překračují hranice běžné imaginace. V tomto bilančním rozhovoru s Tomášem Hrubým můžete sledovat cestu Roberta Křesťana od jeho hudebních začátků až do roku 2018, kdy začala příprava natáčení mimořádných alb Díl první a Díl druhý. Navíc zde najdete 135 originálních písňových textů i překladů, pečlivě sestavenou diskografii a bibliografii a také nezapomenutelné příspěvky a vzpomínky přátel a kolegů Roberta Křesťana.

Pokud vás zajímá, co se děje v hlavě těch, kdo skládají písně pro celé generace, přečtěte si tuto knihu o Robertu Křesťanovi. A pusťte si znovu jeho písně. Najednou v nich uslyšíte víc, než jste kdy slyšeli.

Jan Kolář (*1948) je nejen pamětníkem bouřlivých dekád české kultury, ale také jejím aktivním tvůrcem. Tento dramaturg, publicista a scénárista se ve svých pamětech nebál jít do hloubky. Přiznává rozpory, popisuje dilemata, která formovala nejen jeho dráhu, ale i celé kulturní prostředí. Jeho vzpomínky přinášejí fascinující pohled na normalizační kulturu a její zákulisí. „Stačí dobré skutky k omluvě za příslušnost k organizaci, která uvrhla zemi do marasmu?“ Jan Kolář se ptal sám sebe, ale odpovědět si musí každý. Jeho kniha čtenáře nutí zamýšlet se nad morálkou i pochybovat o správnosti lidských rozhodnutí.

Název knihy O lidech a myších odkazuje na odlišné povahy, se kterými se autor setkal - od statečných a inspirativních lidí až po ty, kteří se přizpůsobovali režimu a jednali na úkor zásad. Kniha není jen popisem událostí. Je to příběh o lidskosti v jejích nejrůznějších podobách. Autor se otevřeně zamýšlí nad svými rozhodnutími, která někdy vyvolávala kontroverze i jeho vlastní vnitřní boj. Prostřednictvím výjimečně přesných a živých vzpomínek se ponoříte do zákulisí nejen divadelní, ale i literární a rozhlasové scény. Poznáte Kolářovo vnímání významných osobností, směrů a událostí, které formovaly nejen jeho kariéru, ale i českou kulturu jako takovou.

Jde o soubor krátkých vzpomínek, glos a drobných příběhů, které Jan Rejžek zaznamenal na svých cestách i při osobních setkáních. Proplétají se v nich hudba, literatura, divadlo, sport i politika, slavná jména i obyčejné lidské osudy - vždy nahlížené autorovým osobitým pohledem, s typickou ironií, nadhledem a neochotou přizpůsobovat své názory očekávání druhých.

Nejde o kroniku ani o pokračování životopisu. Spíše o otevřený batoh vzpomínek, z něhož autor vytahuje příběhy, postřehy a okamžiky, které by byla škoda nevyprávět.

Zpětně lze říci, že pro oba autory měly tyto dvě knihy mnohem větší důležitost, než si zprvu mysleli: Václav Havel na začátku spolupráce na Dálkovém výslechu věřil, že někdy v budoucnu napíše paměti a samozřejmě netušil, že v prosinci 1989 sehraje u veřejnosti klíčovou roli před jeho zvolením do prezidentského úřadu. Dálkový výslech je dodnes jeho nejcitovanější a nejpřekládanější knihou. Podobně byl Dálkový výslech důležitý pro Karla Hvížďalu po jeho návratu z německého exilu: pomohl mu snáze se začlenit do české společnosti.

Prosím stručně je kniha, která vznikala už za zcela odlišných podmínek, v době kdy Václav Havel již nebyl prezidentem. Podnět k ní dal on sám, jak z korespondence vyplývá.

Je pozoruhodné, že již jako medik publikoval Vratislav Schreiber bezmála dvě desítky odborných teoretických prací, některé v zahraničních časopisech. Po promoci a po absolvování pětileté vojenské služby nastoupil v roce 1955 na III. interní kliniku k profesoru Charvátovi. Již od samého začátku svého působení na klinice se věnoval výzkumné práci zaměřené na zkoumání hormonu stimulujícího činnost štítné žlázy a ve své vědecko-badatelské činnosti v tomto oboru pokračoval celý život. Je autorem mnoha původních objevů v endokrinologii, a přestože podmínky k výzkumu nebyly u nás vždy ideální, dosáhl na tomto poli významných úspěchů, oceněných doma i v zahraničí.